Kunětická hora

Kapli sv. Kateřiny na Kunětické hoře dlouho chybělo něco podstatného. Něco, co bývá v naší křesťanské tradici chápáno obvykle jako symbol dialogu mezi člověkem a Bohem, mezi profánním a posvátným: zvon. Spoustu let se z prázdné dřevěné věžičky vysoko v hřebeni střechy ozývaly jenom hlasy zvědavých kavek či poštolek. V prostoru zvonice nebylo pochopitelně prázdno odjakživa. Zdejší zvon se naštěstí nestal obětí válečných rekvizic, nebyl ukraden ani zničen, minulá období přečkal relativně bez úhony a zachoval se až do dnešních dnů. Nese - stejně jako jeho hypotetický  středověký předchůdce - jméno sv. Kateřiny, patronky učenců, a podle nápisu na jeho plášti jej odlil nám dnes už neznámý zvonař léta Páně 1715. Tento zvon neukrýváme před návštěvníky v šeru depozitáře - je vystaven v prvním patře hradního paláce u vstupu do expozice parforsních honů, kde si ho může veřejnost kdykoli v návštěvní době hradu prohlédnout. Dvě zajímavosti: podle všeho nebyl příliš často používán (to není s ohledem na historii Kunětické hory úplně překvapivé), a - což je zajímavější - nese na sobě znaky poškození po pádu. Když jsme si před časem umanuli, že kapli opět rozezníme, původní plán počítal nejprve s instalací zrestaurované Kateřiny, ovšem odborníci návrat starého zvonu, respektive jeho pravidelné používání s ohledem na technický stav už nedoporučili. A tak jsme se nakonec rozhodli nechat odlít pro hradní kapli zvon úplně nový, vyzdobený navíc slovy, pojmenovávajícími vlastnosti, které tu společně na hradě v dnešních časech považujeme za hodné pozoru.

Zvon byl odlit ze zvonařské bronzi v roce 2014 u Dytrychů v Brodku u Přerova podle výtvarného návrhu herce Pavla Novotného z Pardubic. Autory námětu výzdoby jsou Oxana a Miloš Jirouškovi, kastelánský manželský pár z Kunětické hory. Zvon má stejnou velikost a stejný tvar jako Kateřina, aby se vešel do nepříliš prostorné dřevěné zvonice, a váží 38 kg.

Nový zvon dostal jméno Vojtíšek podle pana Vojtěcha z Pernštejna (1490-1534), který trávil své dětství na Kunětické hoře a k němuž se váže i hradní pověst o kunětických třešních. Ty mu, když byl malý Vojtěch vážně nemocný, každý den nosily děti z podhradí a pomohly podle pověsti k jeho zázračnému uzdravení. Od té doby obklopují svahy Kunětické hory právě třešňové sady. A je to i hlavní motiv výzdoby zvonu: na plášti jsou zobrazeny třešňové květy a děti trhající třešně. Zvon, který zní od jara 2015 každou celou hodinu od 8:00 do 20:00 do kraje z dominanty východočeského Polabí, je navíc doplněn o poselství všem, kteří je budou chtít zaslechnout. Na jeho plášti jsou rozeseta slova: „VDĚČNOST, SOUCIT, ODPUŠTĚNÍ, POCHOPENÍ, POKORA a ODVAHA“.

Ve dnech 18. a 19. 4. 2015 byl nový zvon představen v Rytířském sále veřejnosti, která ho tak mohla spatřit poprvé, a zároveň i naposledy.

V neděli 19. 4. 2015 proběhlo na nádvoří hradu slavnostní svěcení, které provedl římskokatolický kněz sezemické farnosti Mgr. Milan Vrbiak. Součástí slavnostního odpoledne bylo vystoupení pardubické folk-folklórní skupiny TRDLO.

Od 20. 4. 2015 pak odborná firma BOROKO prováděla jeho instalaci do zvonice hradní kaple tak, aby se zvon mohl poprvé rozeznít tónem Cis3 ve čtvrtek 23. 4. 2015 na sv. Vojtěcha - což se i stalo.

Video Za zvukem zvonu můžete zhlédnout zde.